Vědci objevili nový kmen známých probiotik. Získávají ho z vody

Zobrazit originál

Hlavní strana > Věda

Ilustrační foto.

23.02.2021 08:57

Probiotický kmen Lactobacillus bulgaricus zná díky bulharskému jogurtu celý svět. Místní vědci nyní objevili jeho silnější variantu. Vzácný kmen Lactobacillus bulgaricus DWT1, izolovaný z horských pramenů, působí na lidský organismus až desetkrát účinněji než probiotika izolovaná z rostlin.

Jedinečnost tradičního bulharského jogurtu je dána zejména přítomností dvou probiotických kmenů. Lactobacillus bulgarius a Streptoccocus thermophlius jsou symbiotické kmeny, nemohou tedy jeden bez druhého existovat, a mají vynikající terapeutické účinky na lidský organismus. Do mléka krav i koz se dostávají z rostlin a do nich zase z vody, avšak pouze z některých pramenů, vyvěrajících v bulharském pohoří Rodopy. Proto se vědci dlouho domnívali, že tyto vzácné probiotické kmeny jsou rostlinného původu. Teprve v roce 2011 objevil tým lékařů společnosti Daflorn pod vedením prof. Nikoly Alexandrova a dr. Daniely Petrovy, že „národní“ laktobacily jsou původu vodního, a po dalším výzkumu dosáhl jejich úspěšné izolace přímo z vody. Jedná se o důležitý objev na poli využití probiotických kultur, neboť věda dokázala dosud izolovat bulgaricus pouze z rostlin. Varianty získané přímo z vody nesou názvy Lactobacillus bulgaricus DWT1 a Streptococcus themophilus DWT4, DWT5, DWT6, DWT7 a DWT8. Jsou několikanásobně větší a mohutnější a technologie jejich izolování i samotné kmeny jsou patentově chráněné v Evropě i USA. Díky pobytu ve vodě jsou mnohem odolnější než rostlinné varianty, a podle dosavadních testů vykazují až desetkrát příznivější účinky na lidský organismus. „Tyto kmeny vedou k repolarizaci makrofágů z M2 na M1, přičemž makrofágy M1 jsou součástí vrozené imunity a ničí nádorové a virové buňky,“ uvedl profesor Palok Aich, šéf týmu indických výzkumníků zkoumajících účinky nových kmenů, pro časopis Journal of Functional Foods.

Proč potřebujeme probiotika

Asi 70 procent naší „imunitní odpovědi“ je ovlivňováno střevním traktem, v němž existují miliardy buněk. „Během trávení prochází potrava žaludkem a střevy, jde na konec tenkého a začátek tlustého střeva, kde se vstřebává. Tímto způsobem potravinové prvky vstupují do oběhového systému a odtud do systému lymfoidního. Právě tam se skutečně vytváří naše imunita,“ vysvětluje prof. Alexandrov. Hektický životní styl, znečištěné ovzduší, jídlo plné konzervantů, nadužívání antibiotik a nedostatek přátelských mikroorganismů však náš imunitní systém oslabují. Výsledkem jsou mj. alergie, zažívací i kožní obtíže, únava, větší náchylnost k virovým i nádorovým onemocněním. Užívání probiotik, tedy kúra na bázi nutriční terapie, může střevům pomoci navrátit rovnováhu, a tím podpořit celkovou obranyschopnost organismu. „Již od poloviny 90. let minulého století mnohé klinické studie naznačují, že probiotická terapie může pomoci léčit některá onemocnění trávicího traktu, zpomalovat vývoj alergií u dětí nebo například předcházet vaginálním a močovým infekcím u žen,“ napsal prestižní Harvard Health Publishing.

Prague
11°
clear sky
Vlhkost vzduchu: 81%
Vítr: 1m/s S
MAX 11 • MIN 11
12°
6°
So
7°
Ne
9°
Po
Počasí od: OpenWeatherMap

Směnný kurz

Последние новост